z Vltavského kraje


1. adventní týden za náma

07.12.2013 22:30

Ahoj všichni,

co nám přinesl první odvent? Hned v pondělí jsme někam jeli, nic se mi neohlásilo předem, ale zrovna jsem měl v diáři volno, tak mi to ani tak nevadilo. No k mému velkému překvapení mě vyšoupli před veterinou, no co vám budu štěkat, zase jsem se nemohl ovládnout a hned jsem tam chtěl vtrhout... páníčci se za mě asi trochu styděli, protože jsem prej vypadal děsně nevychovaně (plním slova horoskopu, prostě jsem pod vlivem blíženců). I přesto, že mě normálně před dveřma zkrotí a musím tam vejít až po nich, v jistých případech (toto byl jeden z nich), jsem schopen udělat všechno pro to, abych tam byl hned a jako první, no a co, že tam je dlažba a já po ní do slova plavu, no a co, že jsem na vodítku a lezou mi oči z ďůlků... Byla tam moje oblíbená asistentka, řekla mi ať se zvážím, ale dokud jsme se nepozdravili, tak jsem moc v klidu neposeděl, takže si mě nejdřív pomazlila, pak už jsem poseděl v klidu-teda až na ten ocas, ten jsem prostě radostí neovládnul. U doktorky jsem si nechal udělat na palcích manikůru, dostal jsem na tom jezdícím stole tolik mlsků, že se mi nechtělo vůbec, ale vůbec odejít a místo do dveří jsem pořád lezl na ten stůl nahoru a dolu, v domění, že si všimnou jak jsem šikovnej a něco dostanu, ale nic mi už nedali. Před odchodem jsme se alespoň ještě pomazlili s asistentkou, vyfasoval jsem prášek na odčervení a mlsky a šli jsme domů...už se zas těším až tam příště půjdem.

V týdnu přišla jako obvykle panička domů a našla na zemi prázdnej pytlík od sušených fíků (to nebylo jako obvykle), začla s ním přede mnou mávat a říkat něco, čemu jsem nerozuměl, tón byl trochu nepříjemnej, ale mě napadlo nasadit úsměv č. 3 a strašně u toho vrtět ocasem, nevěřícně koukala na poličku, kde pytlík byl, když ráno odcházela a nechápala jak se stalo, že se dostal na zem a do mých spárů. A ještě nechápala, jak jsem se dostal do toho pytlíku, prejže nejde ani pořádně otevřít nějakým udělátkem nebo co, natož bez udělátka. Jako by nevěděla, že jsem vynalézavej hovawart. Ach ta její naivita, kdy už z toho vyroste? No co vám budu povídat, nemůžu prozradit nic z toho jak to bylo, protože pak by mohli zabránit tomu, aby se to neopakovalo a to nemůžu dopustit, 200g fíků jenom pro mě. Myslím, že paničku hlavně mrzelo, že jsem jí ani jeden nenechal. Trochu panikařila, jestli nejsou pro mě jedovatý, ale na žádným seznamu je nenašla, tak se vyklidnila... a ještě víc, když jsem měl bobky jako malovaný :D

Ve čtvrtek a v pátek tu řádil Xaver, vůbec jsem nevěděl kdo to je...říkal jsem si že bychom mohli řádit spolu v gangu, ale nenašel jsem ho, vlastně jsem ani nemohl, je to prej orkán. Každopádně mi připravil radost, páníčkům už méně, všude rozhazoval strašně listí, takže jsem měl zase co honit, to je super hra, shodil mi na zem strašně moc větví, které můžu sbírat a okusovat a zase mi poslal trochu toho studeného bílého...totiž sněhu.

V sobotu jsem byl naposled před Vánoci ve školce, vylítal jsem se takovým stylem jako nikdy, tolik práce jsem tam měl. S páníčkem jsme všechno krásně zvládli, bylo to super až na to, že páníčkovi byla zima...obzvlášť na ruku, kterou mě krmil a já mu prej po ní slintal, ale já přece nene.

Musím končit, jdu nakupovat dárky na Vánoce.

Tschüß Badosch

 

—————

Zpět