z Vltavského kraje


7 měsíců, relaxování...

17.01.2014 10:59

Zdravím vás netradičně už při pááátku...

Pátky mám moc rád, začíná totiž víkend a to znamená nejvíc času stráveného s páníčky. Hlavně s páníčkem, toho si přes týden totiž tolik neužiji... a taky v pátek maj blázni svátek, občas když blázním, tak slýchám, že jsem blááázen... :))

Asi jste si všimli, že jsem zase změnil vzhled stránek, doufám, že už naposled, bohužel se zase objevily záležitosti, které mi nevyhovaly a taky jsem obdržel pár stížností na mobilní verzi, tak snad už to takto zůstane.

Musím se Vám pochlubit. V týdnu dostala panička moc milý E-mail od paničky od Bessynky, mojí "růžové" ségry. Ta vám je už veliká, ani jsem ji na fotkách nemohl poznat, ale jinak páníčci naznali, že podobnost není čistě náhodná a sourozenecká příbuznost se u nás nezapře. Je to šikulka, dostala důležitou funkci a hlídá kravičky na pastvě. To já kravičky ještě ani na vlastní oči neviděl, jen koníky... Tímto ji zdravím i její páníčky!!!

Jak již název článku napovídá, dnes je právě ten den, kdy je o důvod víc, abychom se ségrama dostali něco extra na přilepšenou, ne že by nám nepodstrojovali každý den, ale v den, kdy slavíme 7 měsíců "musí" přijít přeci něco extra. Viděl jsem v lednici nějakou makrelu, tak uvidíme.

Během týdne se toho moc neudálo, spíš využíváme klidného období k nabírání sil, dlouhým procházkám a následné relaxaci. Cvičím hlavně chůzi na vodítku bez tahání, pokud zrovna nejde kolem pes (to zalehnu a číhám) a nebo zrovna neproletí pan Kos s paní Kosovou nebo jíná okřídlená rodina, tak mi to docela jde. Taky se učím chytat pamlsky z tlamy páníků rovnou do mé tlamy, to mi činí ještě potíže, ale každý den toho chytím víc a víc... prej to děláme kvůli očnímu kontaktu nebo co. Taky jsem se naučil hezky poprosit bez skákání a jsem u toho moc roztomilej. A pak taky trénujeme to proklaté "Vstaň!" s předníma packama na místě a "Vpřed!", v "Vpřed!" směrem k misce jsem mistr. To je teď můj nejoblíbenější povel.

Páníci mi vyndali "z půdy" můj starý pelíšek, který jsem jako malé štěňátko vůbec nechtěl, dával jsem to najevo i tak, že jsem ho asi 3x počůral, to si ale nepamatuju.Tak mi ho za to sebrali. Dali mi ho tedy teď na balkón a když tu vládnou slunečné dny, trávím je právě tam na tom pelíšku. Dohlížím na bezproblémový chod na ulici, straším večer lidi mohutnou hrozbou:) , zdravím pejsky, a rozjímám... celkem fajn, že? Zítra se chystám zase do školky, jsem zvědav do jaké skupiny a jestli vůbec mě zařadí, protože už nejsem žádnej prcek...

Ještě jedna balkónovka... pac a líznutí Badík.

 

—————

Zpět