z Vltavského kraje


Běhám(e), cvičím(e), zlobím(e)

26.03.2014 14:15

Další týden utek jako voda a jak jsem slíbil, tak píšu.

Minulý týden jsem se doma tvářil dost nedůvěřivě na ten novej postroj, tak mě zas upláceli až mě uplatili (že já jim na to vždycky skočím, jsem prostě nenapraviitelnej)...

V sobotu jsem měl jít do školky, ale z indiskrétních důvodů (žaludečních a střevních) mě omluvili. A prej už mi asi kvůli tomu úplně zakážou pít z kaluží nebo co... a co je víc než podezřelé? že mě prej zažívací potíže postihnou vždy na víkend (na sobotní školku - snad mojí taktiku neprokouknou :D ), no ovšem odpoledně už mi bylo zase hej, jak jinak... I tak jsem byl zase o víkendu na dietě, což se projevilo mou hypoeraktivitou a dvojnásobnou žravostí.... však znáte můj postoj k jediné svátosti - jídlu...

V neděli se konečně páníčci rozhoupali a my šli vyzkoušet společné "běhání" a vyvětrat nový postroj, který mi mimochodem moc sluší (jako všechno že...). Proč ty uvozovky?  Páníci se na to vyfikli jako profíci, tak jsem je ještě neviděl.. páník si dal na sebe i pás, mně připli vodítko s amortizérem a že teda jako zkusíme tak 15-20 minutový okruh klusem po lesních stezkách. Panička se rozeběhla jako první, tak jsem jí honem následoval (k radosti obou) a snažil se jí předběhnout a následně zablokovat (k neradosti obou, hlavně paničky). Ona ovšem nereagovala, do toho jsem musel vzadu hlídat páníčka, jestli jako běží taky... Po chvili jsem ovšem zjistil, že vlastně nekontroluju rajón, tak jsem nechal honění paničky a začal si čuchat (k mé radosti)... páníci ovšem furt běželi, tak jsem teda taky zase běžel a tak to bylo pořád dokola. Asi po 5 minutách běhu začala panička zpomalovat až tak, že se z vedoucí pozice propadla na příčku poslední. A začla říkat něco o dýchání, kapesníku, pylech... nóóó známe tyhle výmluvy! Tak jsme přepli do módu indiánského běhu, chůze, běh, chůze... Páníček mě stále hecoval, ať běžím rovně, ovšem mě to táhlo stále ke kraji,kde jsem do nosáče nasával noviny za posledních 24hodin. Ovšem na mou obranu - ke konci, kdy jsme zase běželi za paničkou, už mi docela šlo udržet rovnou stopu. Ale panička zase po chvíli vyhrožovala, že začne plivat krev, tak to nemělo moc dlouhého trvání... páníček na její obranu teda dodal, že jsme to tempo trochu přepálili... no dobře, když si to myslí :D Já měl síly dost... i když v jednu chvíli mě brzdil tak, že jsem sípal jak čivava zasednutá taťkou... Panička si ještě za dva dny stěžovala, že má bolavý kyčle... jsem zvědav, kdy zas vyrazíme :) Mě to bavilo moc...

Ještě když jsme u toho vyprávění o lese... jak tu káceli stromy jak zběsilí, tak samozřejmě tu teď běhá hodně zmatených srnek a srnců. Páníčci měli strach, že jim za nima uteču, když se přede mnou přeženou, ale prej jsem ohromě překvapil, když jsem poslechl, že nesmím. A pak, že jsem zlobivej a neposlouchám...

No a včera jsem byl tady u nás na první lekci pro puberťáky. Plácek tam maj celkem pěknej, hned jsem si ho přeznačil. Necvičili jsme pro mě nic nového, ovšem trochu jiným postupem a musím uznat, že ta změna byla pro mě moc příjemná, tak snad to v tomto duchu bude pokračovat. Celkově jsem byl dobře naladěn, takže po delší době jsem nepatřil k těm, co dělaj ostudu a chovaj se jak nezvládnutý pes, ale byl jsem moc chválen. Páníčci jsou se Sandrou (cvičitelkou) spokojeni a i já, až tak, že jsem zkoušel aplikovat něco, co normálně prý nedělám... a sice ze zvědavosti a následně radosti na ní skákat. Prý každý den připravím něco nového, co zas musí napravovat :D Alespoň se ale nenudíme, ne? ... co myslíte?

Dnes jsme ještě byli na jedné kratší návštěve u Sandry... původně jsem myslel, že zas budeme cvičit s ostatníma, tak jsem se těšil a choval odpovídajícím způsobem. Opak byl ovšem pravdou. Sice jsme cvičili, ale sami. Páníčkové nemají rádi, jak jsem trochu víc temperamentní, když potkáme jakékoliv psí kolegy... a vadí jim, že si s nima občas na vodítku vzrušeně povídám a nereaguju na jakýkoliv povel, tak se rozhodli, že si nechají poradit, jak na mě. No... vymysleli na mě věru zajímavou věc... 2x jsme takhle prošli kolem borderky, aniž bych ji měl čas nebo chuť pozdravit... vlastně jsem si ani moc nevšiml, že šla kolem... Takže páníci jsou zatím celkem spokojení a prý to budeme cvičit... fůůůj... nemám rád slovo cvičit... aspoň, že při tom padá něco dobrýho.... ale i tak... lítání s kámošema je lepší... a proto lítejte!!!

 

Přeju hezký zbytek týdne.

Pa Baďour

 

Jen ještě dvě mobilové fotečky z nové školy...

—————

Zpět