z Vltavského kraje


Bydlíme a řádíme.

23.08.2014 11:36

Tak jsem po delší odmlce zase zpět.

Pomalu se nám stabilizuje náš denní rytmus a život. Pro mě to neznámená v podstatě nic extra, ale páníček nevypadá každé ráno zrovna nejlíp, když vstává do práce. Snažím se mu alespoň trochu to vstávání zpříjemnit a tak vstávám s ním a u postele ho vítám... Pak si ale ještě zalezu a pokračuju v nabírání sil, zatímco on odchází. V novém bydlení se cítím jako ryba ve vodě a už jsem se zabydlel... V podstatě to znamená, že zahrada, přilehlé ulice a lesy za barákem, to je všechno moje. Každodenní procházky s paničkou jsou super a oba si je užíváme. Já tak, že lítám jako zběsilej, hlídám ji ze všech stran a lovím klacíčky. A panička tak, že kouká po zemi, což končí poslední dobou pravidelně takhle:

Oba si přijdeme na své.. :-)

Minulý týden jsem byl pozván Beroškem (resp. jeho paničkou) na záchranářský výcvik vyhledávání v sutinách. Nebyl bych to já, abych nezkusil všechno nové, tak jsem do toho šel. Akce se konala v neděli za Libercem a bylo to docela fajn. Hned při příjezdu jsem při pohledu na ten objekt srdečně zajásal. Vypadalo na zajímavou lokalitu, která zaváněla velkým šmejděním a spoustou novinek. Sešla se tam poměrně dobrá partička a cvičilo se. Já, jakožto začátečník, jsem podstupoval jen zákaldy výcviku vyštěkávání při přiběhnutí k osobě. Dost mě to bavilo, potože odměnou byla spousta mňamek. Co jsem slyšel, tak zkušenější kolegové už si dávali skutečné hledací akce lidí... No, aspoň mě nechali prošmejdit podstatnou část areálu a nakonec mě vzali i do vyšších pater, kde jsme po tmě procházeli malé místnosti plné haraburdí. No po tmě... páníček měl třetí svítící oko na čele, ale jinak byla tma. Bylo to super! 

Takhle to tam vypadalo...

 

Pro více fotek klikněte zde. Některé fotky převzány ze stejného odkazu.

No, abych ale neperlil jen samé superlativy, všechno úplně ideální samozřejmě nebylo... Alespoň z pohledu páníčků... Říkali, že se jim prý občas něco úplně nezdálo a zatím se teda neví jestli se ještě tedy někdy zúčastníme. Je pravda, že i mě trochu zarazila slova instruktorky, když jsme s páníčkem šmejdili tmou a páníček mě trochu korigoval hlasem. Řekla mu, ať to nedělá. On odpověděl, že se bojí, abych nešlápl do nějakých střepů, protože jsem raketa bez rozmyslu. Ona mu odpověděla, ať mě nechá, že tam žádné střepy nejsou... jenom hřebíky... A že prý si cestu najdu... no jo ale já neměl boty....

I tak moc děkujeme za skvělou zkušenost, ale přeci jen asi nakonec zvolíme jiný směr jak mě zaměstnat a jak mi vybít baterky...

Takže už pomalu najíždíme na rytmus navázání na tábor. Včera jsem byl tedy na obranách. Pozvali nás naši kamarádi od Winga a Janga na jejich cvičák, kde byl prima provokatér (páníčkové mu říkají figurant). Byl jsem tam jedinný Hovík, jinak tam byli jen Ovčáci. Řekl bych, že jsem si jméno nijak nepokazil. Snažil jsem se co to šlo a odměnou mi byly dvě super dlouhý kola, kde jsem si pěkně kousnul a štěkal jsem tak, až mi lítaly sliny z tlamule všude kolem.. bylo to fajn. No a v brzké době se tam vrátíme a budem pokračovat v dalších věcech, tak uvidíme jak to půjde dál. A páníček už prý bude brzy volat Vlaďce... Přituhuje přátelé..přituhuje.

Jinak se máme všichni výborně a je nám fajn. Počasí stále drží, tak je to fajn. A mně se pomalu blíží již druhý podzim v mém životě... Moc se těším na listí. Vloni jsem si s ním užil mooooc srandy.. :-)

Mějte se všichni krásně!

Zase dám o sobě vědět.

Pa,

Badík.

 

—————

Zpět