z Vltavského kraje


Co je moje - je moje, co je Tvoje - je taky moje...

30.04.2014 12:54

Zdravím všechny. Máme tu už polovinu týdne a u nás to už znamená konec pracovního týdne a nástup na dovolenou do ČR. Jak se jinak mám? No nemůžu si rozhodně stěžovat. Teda někdy trochu jo, třeba když mi v lese páníčci utíkaj (oni to teda nazývají něco jako joging a dělaj to se mnou teď celkem pravidelně), když mě zavřou v autě (to dělaj celkem taky pravidelně, doufám, že teď s létem to teda přestane) nebo na balkóně (přiznávám, že tam teda nejřív chci), když mě nepustí do ložnice (chci být prostě pořád s nima, v Čechách můžu, tak chci i doma), ale jinak všechno cajk.

 


Asi všichni znáte taková ta psí desatera, jak je to s tím vlastnictvím a přivlastňováním... no tak prý to plním na jedničku. To vám musím povědět. Takový to sbírání prádla, jiných pokladů a tak... jsem nyní povýšil. A sice když jsem si hrál venku s Lili - labradoří blondýnka, celkem pěkná kost, tak pak když jsme si trochu odpočinuli, přišel jsem v klidu k ní a počůral jí bok... Panička mi říkala, že na kamarády se nečůrá a zas procedila něco jako, že jsem fakt teletina a Lili a paníčkovi se omluvila za trapas. No a pár dní na to jsem si tak čuchal, páníčkové tam tak stáli a já najednou zase zved nohu a počůral tu páníčkovu... Dobrý ne? Myslel jsem si..., páníčci mě ale opět vyvedli z omylu... :(
Taky jsme byli na prochházce u Dedingersee, ale nebylo to moc nic extra, páč tam pejsci nesmí být bez vodítka, naštěstí mi to vykompenozovali nějakým stopovaním a pak pořádným vylítáním se v lese.


Tady na ukázku jak to tam vypadalo:


Na víkend mi panička onemocněla, takže venku to byla jen pánská jízda, ale užili jsme si to skvěle i jen ve dvou, akorát počasí mohlo být lepší. 


A tady důkaz jak jsem léčil paničku, je prostě moje:

Co se ještě událo? Potkal jsem taky prcka, kterýmu je 11 týdnů. Přiběhl za mnou ze zahrady na ulici. Páníčkové měli trochu starost, abych mu neublížil, páč prej znají ty mé hry, kdy jsem jak z divokých vajec, nebo jak to říkaj. No ale k jejich překvapení, jsem hodil uši dozadu a nechal se trpělivě od prcka opusinkovat, očuchat a byl jsem moc hodnej až se z toho prcek radostí počůral ;)


To je on:

Ve škole všechno dobrý, pololetní tříďasy dopadly dobře, někde mám prý trochu rezervy (hlavně tam kde se vyžaduje trpělivost a usedět přicházející osobu (všechny miluju)), ale nepropad jsem, a v některých cvičeních jsem naopak napřed. Ale prej jsem dívka prodejná... miluju totiž Sandru, mojí učitelku, takže kdykoli v mé blízkosti promluví nebo se usměje, tak se začnu vrtět jako pytel blech a tetelit se, ze sedu se zvedat a jsem rozvášněnej. Páníčky trochu mrzí, že nejsem tak rozvášněnej i z nich, když na mě promluví... :D

No to je asi vše, co jsem vám chtěl sdělit... V neděli jedu zas do Prahy na výstavní molo zakroutit zadkem, bude nás tam prý běhat najednou 9, což je docela přespříliš. A to jsme si s Berošem domluvili, že tam předvedem nějaké taneční vystoupení,  jen nevím jestli tam na to bude dostatek prostoru...

Taky jsem dostal zprávu, že se mi narodilo 6 sourozenců ve Finsku a další očekávám každým dnem, tak kdybyste věděli o někom hodným s nadšením pro pejska, kdo by měl zájem trávit svůj život ve společnosti bezva parťáka jako jsem já, odkažte ho na páníčky od mýho taťky, budou to vymazlená štěňátka...

Mějte se májově. Pac na to Badík

 

 

—————

Zpět