z Vltavského kraje


Dělám(e) pokroky, aneb už drtíme rukáv!

02.11.2014 20:29

Nazdárek všichni moji kamarádi!

Opět po 14 dnech jsem zpátky. Trochu teď natahuju periodu psaní příspěvků, ale jinak to nejde. Jak už jsem kdysi psal, máme svojí rutinu a do toho dost akcí, takže prostě nestíhám. Páníček mi navíc během dne nenechá zaplej počítač, abych něco naťukal, a když přijde z práce, zabere mi ho.

No, takže co se nám od minula událo. Jak napovídá název dnešního článku, udělali jsme pokrok. Hned pár dnů po posledním článku, jsme byli opět vyštekávat zloducha. Obul jsem se do toho tak, že jsem byl hodně pochválený a udělali jsme krok do další fáze - začal jsem drtit rukáv. Až doteď jsme se mazlili s peškama a "polštářkama", ale teď už přijde ten pravej kruťáckej mazec. První kousnutí do rukávu mě trochu překvapilo, protože byl velkej a já chvíli nevěděl co s tim.. pak už jsem se s tim ale nepáral a šel do toho naplno. A tento pátek jsme byli zase a už jsme se dostali k ovládání mého temepramentu, musím usedět provokace kapucína a vystartovat až na povel... přátelé, jde mi to. Překvapeni byli nejen páníčkové, ale i já... Ale dost chlubení, tady máte video z mého prvního rukávu...

Zde

Hned po zmíněném rukávovém opojení mi páníček odjel na noc pryč - prý na nějaký sraz nebo co... A hned když přijel, jsem vyrazili do Hlušic za babičkou paničky. Tam bylo krásně a já opět šílel radostí na zahradě a hlídal všechny uvnitř. Druhý den ráno jsem při ranní procházce trochu popustili uzdu vodítku a já byl puštěn na plácku před školou... Bylo tak nádherně a ranní rosa ještě nevyschla, tak jsem to rozpálil na plný pecky... Pár snímků níže.

Pak jsme frčeli domů a po odpolední procházce lesem jsem padl za vlast...

Ovšem hned druhý den mi udělal páníček obrovskou radost, když přivezl balíček.. a jenom pro mě.. Jako vždy jsem pomáhal rozbalovat (pomáhám, i když to není balík pro mě) a potom si pěkně ormknul co je vevnitř.

Myslím, že nemusím vůbec vykládat, že se mi trochu motala hlava z těch všech vůní.. Bylo tam všechno od krmení, přes doplňky stravy až po pamlsky.. Vytáhl jsem si i jeden vzorek na otestování (ten nejvoňavější), že si ho rovnou testnu. To mi ovšem neprošlo a pytlík mi sebrali ješt než jsem se dostal dovnitř... Ovšem vynahradilo mi to večerní lezení do pelechu, kdy jsem dostal přesně ten pamlsek na dobrou noc... Páníčkové jsou svědky, že to byla dobrá volba... prý bylo v nočním klidu dobře slyšet jak si pochutnávám..dlouho pochutnávám... mlask!

Celý týden a následující víkend se toho moc neudálo... Páníčkovi nebylo dobře, tak jsme vynechali dokonce i návštěvu cvičáku.. ale přeci jen vlastně něco mám. Dal jsem si ještě jednoho podzimního pupkoleha ve vodě! Už jsem to ani nečekal, ale byli jsme v lesích za přehradou a když už to tam tak hezky teklo, nenechal jsem se 2x přemlouvat... (panička našená nebyla, 2°C prý nejsou ke koupání úplně košer)

No a pomalu se dostáváme k dnešku. O našem pokroku v trpělivosti před kapucínem jsem se už zmínil. V pátek jsem už pak padnul do pelechu a čerpal síly na druhý den. Čekal nás výlet do Jizerek a ráno jsem proto v rámci spánku procvičoval jogínské polohy šaolinských mnichů... Pokud vás zajímá co to je, tak to vypadá nějak takto... (ukázka nešťastného psa v kleci)

Skvěle jsem se u toho protáhl a připravil na tůru... a kdyby vám někdy někdo náhodou vyprávěl o tom, že klec je naprosto nevhodná pro psa...ukažte mu tuhle fotku.. neměnil bych ani za nic!

Jen co jsem docvičil, vyrazil jsem budit páníčky... páníček byl tentokrát hodně odolnej a nedal se... musel jsem přitlačit... Po obědě páníčků jsme konečně vyrazili ven. Cílem bylo nevim co, hlavně že jsme byli všichni společně venku. Razili jsme si to lesem pořád nahoru.. když jsem viděl páníčky, bylo mi líto, že nemají taky 4 packy, ale jen dvě, po kterých chodí. Plahočili se a já na ně musel pořád čekat. Snažili se mě trochu zaměstnat klacíčkama a blbnutím, doufajíc, že půjdu s nima...ale tak pomalu bych nešel snad ani kdybych celej den nespal... Byl to super výlet.

Pokud přemýšlíte co to mám na krku a hrudi za tři čáry, tak jsou to stébla trávy, které se mi tam zachytily po sérii několika parakotoulů...

Když jsme dorazili domů, ještě jsme na zahradě lítali s Dustym a páníčkové si povídali s panem domácím... Domů jsme se dostali až za tmy.. Dostal jsem konečně obědo-večeři a odebral se doplnit síly... od té doby si již nic nepamatuji.. jen večerní venčení...bylo krátké.... :-)

No a dnes byl opět cvičák. Já i páníček jsme byli ve formě, tak jsme si to vyrazili i s paničkou užít. Bylo tak krásně, že panička udělal několik fotek. Mrkněte tady.

Jak vidíte, stále se u mě něco děje a je to bezva. Listí už se válí po zemi, je brzo tma a já vyhlížím slíbený sníh... zatím nic. Až něco spadne, ihned dám vědět. Zřejmě se ale ozvu dřív. Za pár dnů nás asi čeká výlet do Německa... těším se!

Mějte se krásně.

Pa, Badík.

—————

Zpět