z Vltavského kraje


Jak jsem opět (ne)vyhrál soutěž - premiéra ve třídě puberťáků

13.04.2014 20:53

Tak mě tu máte opět s porcí novinek.

V minulém příspěvku jsem úplně zapomněl napsat to, co mě čekalo po příjezdu domů. Páníčci totiž přivezli velký krabice, který jsme hned po příjezdu otevřeli. K mému překvapení a potěšení se jednalo jen o věci pro mě. Neváhal jsem a výrazně pomáhal s rozbalováním. Dával jsem si záležet a bral to všechno pořádně a poctivě.

Týden se pak nesl v poklidném tempu. Kromě školy se vlastně nijak nic neudálo. Byla to taková poklidná pohodička. Která byla ovšem vystřídaná velkým překvapením v sobotu. V pátek jsme šli spát a já očekával opět krásné sobotní váleníčko aspoň do 8:00. Ale chyba lávky! Už ve 4:30 se objevil v obýváku páníček a rozsvítil.. Chápete to?? V sobotu! Ve 4:30! No šílený... dělal jsem, že tam nejsem a předstíral jsem spánek, doufajíc, že si páníček jen špatně nastavil budík a půjde opět nahoru do postele... V tom ale přišla i panička a já věděl, že se něco děje. A taky že jo. Začalo se to kolem mě hemžit, zase se balilo pár věcí a za nějakou dobu zacinkalo vodítko... No... zvedal jsem se težce, ale musel jsem... Odskočil jsem si venku a šup do auta. Pak už nic nevim... Pamatuju si zastávku až za světla...

A pak se zas pokračovalo. Nikdo mi předem nic neřekl ani se mě na nic neptal. O to větší bylo moje překvapení, když jsme dorazili k hale v Chemnitz, kde se konala mezinárodní výstava. Tam přišlo další překvapení, když jsem zjistil, že náš kruh je tentorkát umístěn venku... Aspoň byl čerstvej vzduch..a naštěstí nepršelo. Ale k věci. Hovíků nás tam bylo 23, což nebylo zas tak moc. Tentokrát už jsem startoval ve třídě mladých, kde jsme byli 4 kluci. Já a kolega z Liberce, který byl o 3 dny mladší a pak 2 sourozenci z Německa. Těm už byl rok a něco k tomu. Jak už jsem psal, bylo to vše bez předchozího upozornění, nebo přípravy. Takže žádnej nácvik postoje doma, žádný zuby, žádný běhání dokola v obýváku jak blázni... Prostě jsme tam přišli a páníček rozhodl, že to dáme na první dobrou... a dali jsme to. Vlítli jsme do kruhu, já se narovnal, začal se usmívat, mrkat kolem, vypnul jsem hruď a zatáhl pupek (páníček to udělal přesně opačně :-)) a dělali jsme to nejlíp jak uměli. Moc mě páníček chválil jak jsem pěkně běhal, nechal jsem se od paní ošahat, strčit si prsty zas až do krku a pak několikrát pohladit. Pak zas běhání... no znáte to. Pak jsme čekali až si to odbyli ostatní a přišlo vyhlášení. V páníčkovi jsem cítil obrovský klid... šeptal mi do ucha, že si to užíváme, protože nemáme v tý konkurenci moc šancí... a taky se to potvrdilo. Jsem prostě ještě ustřelená kecka... Skončili jsme čvtrtí s hezkým hodnocením, ale celkově se známkou "velmi dobrý". Takže zatím náš nejhorší výsledek. ALE byla to premiéra a soupeři byli silní a urostlí.. :-) Dokonce i ten libereckej puberťák už je mohutnější než já... Mrkněte na fotky... Mimochodem, my dva Češi jsme byli 3. a 4. Němci obsadili 1. a 2. místo. A ještě malý dodatek - všichni jsme měli posudek se známkou VD... takže žádné fiasko...ani náhodou. Známá rozhodčí Beatrix Feix prostě výbornejma u mlaďochů šetřila u fenek tomu bylo zrovna tak. Navíc se musím pochlubit, že jsem měl krásnej posudek. Jen nejsem holt hotovej. Ale jinak už mám prý nádherný pohyb, sice kratší, ale krásnou srst, výborné úhlení nohou a skvělou povahu... Dokonce jsem paní rozhodčí osobně poděkoval "danke schön" jako páníček, ale asi mi nerozumněla. A jen tak na okraj. BOBa vyhrála jedna kočka z Čech! Měl jsem z toho radost, i když to vím jen z doslechu, protože jsem tou dobou již hlídal auto... se zabořeným čumákem do granulí...

Libereckej floutek... o tři dny mladší, ale výrazně chlupatější..

A tady jsem všichni pohromadě. Pokud si myslíte, že číslo 4 je nejhezčí, nemýlíte se.. :-)

Užili jsme si tu akci náramě. Jako vždy jsem si navíc odvezl ještě nějaký nový pamlsky (měli je v akci, tak to se páníček nerozpakoval.. :-)). Páníčkové pak cestou domů říkali, že před náma ještě něco málo akcí je (přesněji 3), a pak naši výstavně-soutěžní kariéru ukončíme...alespoň než trochu zmohutním. Do té doby si prý budeme jen hrát, lítat, blbnout, jíst, spát.. no, moc tomu nevěřím... když takhle mluví, smrdí to prací... ale uvidíme.. :-)

A dnes už máme neděli. Super den. Není tu vedro, ale přitom je hezky. Dnes jsem byl hodně venku a bylo to bezva. Schválně se podívejte, jak to už u nás před barákem vypadá...

No neláká vás to, si to označkovat a vyčůrat se do toho?? Nádhera..

Odpoledne jsme byli s páníčkama v lese. To zas bylo.. lítání, hraní.. a nafotili jsme krásný fotky...i když jen mobilem.

Páníček je odvážnej že jo? V jeho věku...taková vejška.. :-D

Mějte se všichni nádherně!

Badík.

 

PS: Ještě slíbenené odkrytí kvízu z minula. Na fotce jsem skutečně byl. Viz. níže.


 

—————

Zpět