z Vltavského kraje


Badimír alias [:simír gerchán]

29.03.2014 18:24

Mým revírem je Bad Lippspringe a přilehlé lesy, moje tempo je vražedné, Baďouš z Vltavského kraje pracuje ve dne v noci, jeho cílem je hlídat páníčky a udržovat pořádek, jeho koníčkem je jídlo, hra, spánek a zase jídlo...  .

Tentokrát mám opět spoustu novinek, které musím sdělit. Nějak se toho dost děje, což je vlastně ale dobře. V týdnu jsme tu měli moc hezky, takže jsme trávili hodně času venku. Po minulém víkendu se mi zažívání rychle spravilo, tak už jsem si plnými hlty užíval trávu venku a klacíčky, kterých je na klinice spousta...

 

S paničkou pravidelně trénujeme co jsme dělali naposled ve škole, abych příště nedostal důtku za nesplněné úkoly a blbneme venku. Tohle jarní počasí je bezva. Každým dnem se někde objevuje nová kytka, nová vůně, nový zvuk... čato nevycházím z úžasu. A páníčkové taky ne. Třeba včera jsme byli venku. Byl pátek a páníček byl moc rád, že přežil další týden v práci bez infarktu. Tak jsme šli ven a rovnou do lesa. Už jsem psal o tom, že zdejší lesopark prochází zásadní úpravou kácením, takže je všude dost klestí, kmenů, prostě celkově nepořádek. Naše výpravy tam, jsou tedy pořádné dobrodružství.. prodírám se klestím, skáčů, podlézám, nacvičuju ukrývání v rámci bojových situací, páníčkové se mi schovávají, a spoustu dalšího. No a čas od času, taky něco najdu. Právě včera jsem našel něco, co tam po sobě prý nechali dřevorubci (říkali mi to pak páníčkové). Strašně mě to zajímalo, přišlo mi to aromaticky velmi výrazné a chtěl jsem si to vzít s sebou domů. Bylo to za stromem přikryté jen papírem, tak jsem do toho hodil elegantní vývrtkový kotoul... hlavou napřed samozřejmě... Podařilo se mi toho na sebe poměrně hodně zachytit a vetřít si to do krku a obojku... paráda! Páníčkové již bohužel mou radost nesdíleli. Páníček byl dokonce hooodně naštvanej a málem ho třefil ten šlak, kterýmu se v průběhu týdne vyhýbal. Prej jsem nechutný prase. Já z toho měl ovšem ohromnou radost a lítal jsem radostí bez sebe se svým amokovým záchvatem po lese. Páníček se mě ptal proč? PROČ? Tak jsem mu řek: ,,To víš, já Ti to řeknu a budeš to dělat taky, ne? " Mělo to taky svou výhodu, normálně mě pořád otravují a volají k sobě, tentokrát o mou přítomnost moc nestáli a spíš mě odháněli :DDD  Prý jsem jak táta, kterej si takhle jednou vzal domů něco podobnýho... Ujišťovali mě, že ale nemusím úplně vše dělat po vzoru taťky... hihi. Páníček říkal, že je škoda, že nemáme zahradu s hadicí. Takhle mě totiž čekala vana, sprcha a šampón, zas jsem vypadal jako načechraná koule... a to nemám rád...

No, dneska jsme byli ráno ve škole. Tentokrát už předem prozradím, že jsme vydrželi až do konce. Panička s náma nejela, neměl jsem tudíž potřebu ji hledat... ani jsem ji necítil. Páníček měl s sebou pamlskovník nacpanej až po okraj, takže se to dalo přežít... Byla tam spousta kámošů, takže jsem byl první chvíli "trošinku" MIMO... už mě znáte... po vylítání se to ale zlepšilo a pak už to prý šlo. Nacvičovali jsme rutinu, ale taky chůzi u nohy bez vodítka, a to dokonce i mezi ostatníma hafanama, poslušnost a tak. A zde přichází má chvilka - byl jsem pochválen panem cvičitelem! Říkal mi, že mám dokonale zmáklý základní povely. Prý jsem udělal dokonale "lehni" a na zavolání jsem přišel k páníkovi jako profík. Za nic jinýho už jsem pochvalu nedostal, ale i tak dobrý... Je fakt, že zrovna tenhle pán si mě pamatuje akorát z minula, jak jsem se tam trochu neovládl, až jsme museli odejít... takže byl asi trochu překvapený... nu což... aspoň příležitost mu příště dokázat, že dnes nebylo nic náhodou..

Po příjezdu domů, už v bytě voněl oběd..., který sice nebyl pro mě, ale voněl. Já dostal svoje dobroty a pustili jsme film... viděl jsem jen úvodní znělku, pak už nic nevím... Když jsem se probral, páníček s paničkou si dávali něco hooodně voňavýho... neudržel jsem se a trochu jsem se vtírnul, abych zjistil co to je...

 

Prý se to jmenuje čerstvý kokos... vonělo to... trošku jsem i dostal-jen na špičku jazyka... A pak už jsem neustále a ostražitě kontroloval jestli jim něco ještě neupadne... neupadlo.

Když se toho nedotkli déle než 15 sekund, ptal jsem se jich pro jistotu, jestli to ještě budou jíst... nemám rád, když něco okorá, nebo se to zkazí...

 

A odpoledne přišel na řadu sport. Dnes byl nádherný den, tak jsme vyrazili opět běhat. Tentokrát už vzal páníček foťák, aby nás všechny zvěčnil ve sportovních trenkách...

Mám postroj trochu na stranu, ale pak se to narovnalo..

Připraven...

V lehkém nasazení - táhnu..

Dnes jsme běželi dýl. Panička už se dostává do formy, páníček stále ne... tentokrát zabral místo na chvostu našeho tříčleného peletonu, ale ono to zlepšení přijde... Dali jsme si dnes co pro to... Proběhli jsme se lesem, potkali pár lidí.. Paní s činkama v ruce se mě trochu lekla... upřímně... chápu ji. Pohled na mě, jak "táhnu" paničku, dejchám jak lokomotiva s ucpaným komínem, mám shrnutý čumák a jazyk mi visí stranou ven, není pro cizího člověka zrovna příjemný. A to nezmiňuju, jaký musí být pohled na páníčky... Mrkněte se na fotku jak jsme vypadal, když jsme dali zastávku a poseděli v lese..

A tady se ještě musím pochlubit vrchní částí mého postroje.. hezké že?

No, byla to prostě paráda. Všichni jsme se vylítali co se do nás vešlo. Pak už jsme se procházkovým tempem vydali domů. To bylo taky super. Opět jsem se totiž vyválel v tom, co tam zanechali dřevorubci... ale nebojte... nebylo to TO, co včera. To už by mě prý páníci nenechali. Tentotkrát to byly piliny. Ty voněj... a jsou tak krásně jemný... pokusil jsem se v nich zamaskovat, aby mě nenašli... pořád se mi schovávají, tak jsem jim to oplatil... no řekněte, jsem vidět, nebo ne?

Báječný víkend to je... už vyhlížím co přinese zítřek a další krásné dny...

Mějte se všichni krásně!

Badimír (z Kobry 11)

PS: založil jsem si záložku s odkazy

—————

Zpět