z Vltavského kraje


Míčků není nikdy dost!

11.05.2014 17:20

Zdravím všechny při propršené neděli!
Tady prší, spíš úplně leje, tak jsem se vrhnul na další porci novinek za uplynulý týden. S páníčkama se prostě nenudím, tak mám zase co psát. Začátkem týdne jsem se ve škole dozvěděl šokující informaci... příště máme přípravu na testy a ten následující týden už dělám svou první maturitu.Trochu mě to zaskočilo, skoro bych až řekl, že se trochu bojim, ale uvidíme... o mě ani tak nejde, ale spíš o páníčky... většina našich nezdarů je totiž způsobena jejich nemotorností, nesrozumitelností příkazů, zaváháním a špatným načasováním... no... dobrá... pokud teda třeba nevidím nebo necítím něco zajímavýho... v tom jsou pak páníčkové poměrně nevinně. Takže za 14 dní to přijde. Přijedu ze svodu a jde se na to. Což mě přivádí k další informaci - 17. a 18.5. bude zase akční víkend v Čechách. Zúčastníme se klubové výstavy a následného svodu mladých, aneb pubertální párty u Knížecího rybníka! Přijede mamka, ségra, možná se objeví taťka (tak taťka s páníčkem dle nových zpráv opravdu dorazí), bude tam Beroš (kterej mi zas dá určitě po čumáku) a spousta dalších... Na tu akci se všichni moc těšíme. Klubová výstava bude zřejmě mou poslední na nějakou dobu... možná na vždy... (kéžby :) ) Ale nechci nic slibovat. Uvidíme, jak budeme mít všichni chuť a hlavně jak se mi vyvinou bicepsy, tricepsy, kejty, jak se mi roztáhne kebule a jak mi narostou dready na těle... Podle toho se rozhodneme co dál. Ale pojďme k tomuto týdnu. Trochu jsme zase stopovali ve čtverci a prý se to zase trochu zlepšilo. Už jsem luxoval pěkných pár minut, ze čtverce jsem se nevyčmuchal ven a funěl jsem jak páníček, když spolu běžíme do kopce... takže pořádně.

Taky jsem dostal novej míček... teda míček. Je to spíš míč. S páníčkama totiž často venku blbneme s míčkem, kterej pořád nosím mezi zubama a utíkám jim s ním prryč. Tak mi koupili větší v domění, že se mi do tlaminy nevejde a budem si víc hrát... Chyba lávky přátelé. Do tlamy ho dostanu! (i když mě trochu bolej panty...).

No a tím se pomalu dostáváme k víkendu. V neděli jsme se zúčastnili další výstavy - předposlední. Zajeli jsme si 100km od domova do Dortmundu. Je to kousek, chtěl jsem běžet po svých, ale zas tak blízko to prej není... a byl to prima výlet. Výstava to byla poměrně hezká, zvlášť proto, že jsem tam měl s sebou svůj bunkr hovawartího partyzána, odkud jsem všechno v klidu sledoval a mohl si, po zatažení ochranných neprůstřelných krytů po obvodu, v klidu relaxovat se zavřenýma očima.

Kontroluji situaci:

S páníčkem:

Relax...

Rozhodčí naší tlupy byla velmi příjemná paní, která evidentně věděla, jak se ke psům chovat. Celkem nás tam bylo 21 Hovíků (přihlášených bylo 24, ale asi se odstěhovali do Humpolce), z toho naše skupina byla nejpočetněji obsazená. Byli jsme 4 pubertální výrostci, zbytek byl po třech, dvou, vyjímklou nebyly ani účasti po jednom/jedné.

Já na nic nečekal a rozjel jsem to tam ve velkém stylu.

Sázel jsem tam postoje... (jak vidíte, lepší než páníček, ten se pěkně hrbil)

Ukazoval zuby...

K tomu přidal další postoje..

A nebál se přisadit pár klasických triků, úsměvy, piruetky, saltíčka...

Výsledkem bylo to, že jsme si s páníčkem vyběhali krásné druhé místo. Porazil jsem i o půl roku starší borce a byl jsem v ten moment nejlíp posouzeným znakáčem. Moc nás potěšilo, že se bojovalo až do poslední chvíle, protože jako poslední dva jsme běhali několik kol, než se paní rozhodčí finálně rozhodla pro černýho sekáče, co to vyhrál. Měli jsme všichni velikou radost, že přeci jen nepatřím do výstavního šrotu a snad jsem i něco z ladných křivek mých rodičů podědil... Posudek jsem dostal opravdu krásný - zítra tu bude v záložce Výstavy, ale tak zběžně: jsem prej moc hezkej v pohybu a dobře jsem se zaúhlil a vyznakoval, horní i dolní linii mám ok a uši s ocasem jsou ještě dobrý a pozór zase mám v tlamě nůžky a ne kleště... je to blázinec. První tři jsme dostali "Velmi Dobrou", poslední kolega dostal "Dobrou". "Výbornýma" se i tentokrát pěkně šetřilo. Padlo tam z celého startovního pole jen 6 výborných...

A protože jsem to prý všechno bravurně zvládnul, dostal jsem další míč.. :-D A tentokrát už ho do tlamy opravdu nedostanu... Zítra se venku ukáže, zač je toho loket!

Cestou k autu jsem absolvoval ještě zas jeden novej zážitek... ano, ano.. i v mém věku jsou ještě věci, které zažiju poprvé. Tentokrát se jednalo o samojezdící schody. Panička měla velkou radost, že jsem jen s malinkým zaváháním dole nastoupil a nahoře ladně vystoupil.. rutina... :-D

Dnes už mi to ale stačilo. Pěkně mě ta akce zmohla, tak se v klidu dospím. Ráno jsme vstávali dost brzy (na mé poměry extrémě brzy), takže mám o důvod víc, si dopřát zaslouženého spánku...

Mějte se všichni moc hezky a na Knížečáku naviděnou!

Badík

Dobrou...

PS: Mrkněte do sekce Foto/Video, jsou tam mé (zatím dvě) aktuální fotky ve větším rozlišení... :-D Další přibudou v následujících dnech!

—————

Zpět