z Vltavského kraje


A prší a prší...

17.11.2015 18:23

Helou všichni!

Taky je u vás takový liják jako tady? Posleních pár dní se to počasí snad zbláznilo. Leje tu každej den a já už jsem páníčkům řekl, že by mi mohli koupit holínky, jako má panička. Navíc se vracím každý venčení zmoklej jako olympijský plavec a začíná mi to nevyhovovat. Je teda pravda, že metelit tryskem mezi kapkama deště a snažit se jim vyhýbat je docela sranda, ale je to náročný a vyčerpávající.

Sveřepý šakal zavile vyl na bílý měsíc...

Taky je už nějak moc tma. Ráno chodíme za tmy ven a ještě za tmy se vracíme. Je to poměrně náročné nejen na vstávání (což nemám rád), tak na vzájemnou komunikaci s páníčkem, kdy ráno blbneme s míčkem...většinou míček není vidět, klacíčky taky ne, tak prostě nějak improvizujeme...  Ale snažíme se za tmy dodržovat hlavní zásadu "vidět a být viděn". Páníček nosí reflexní bundu a na hlavě světlo a já, já jsem dostal slušivý postroj s reflexní úpravou, abych svítil jako světluška, když na mě zasvití páníček, nebo nějaká jiná plechová bouda. Fotku s postrojem ještě nemám, ale aspoň jedna ochutnávka..

 Poslední dobou jsem měl dost práce, protože byla panička  nemocná a tak jsem ji hlídal. Byli jsme spolu doma a čekali, až přijde páníček z práce domů. Řeknu vám, že to byla občas pořádná šichta, když jsem musel hlídat na balkóně, na posteli, na gauči, v pelechu, na koberci...nemá smysl to rozebírat, byl jsem utahanej jak malý štěně..

Strážím na gauči..

Abych zmátl případné narušitele objektu, musel jsem se občas maskovat. Předstíral jsem tedy, že jsem např. židle, rohožka, často jsem předstíral že spím...ale přitom stále bdím... venku na zahradě jsem používal sofistikovanější metody...

Tady předstírám, že jsem sádrový trpaslík ve skalce..

Byl jsem velmi úspěšný, protože jsem vylekal pošťáka, doručovatele balíků, pana řidiče, co vozí pizzy a ještě paničky bráchu. Moje území, je moje území... a když jsem sám, dělám svou práci.. 24hodin denně, 7dní v týdnu... když zrovna nespím...

Tady jsem se rozhodl hlídat večer páníčka, až nás panička vyfoitila, jako důkaz, že hlídala ona... (samozřejmě, že jsem měl vše pod kontrolou, ale nebudu jí to říkat..) Aneb utužování vztahu pes-psovod. Povšimněte si prosím, že už máme trojlůžko, abychom se vyspali prý všichni a ne jen já...

Dnes byl ale prima den.Páníčkové byli doma a hned ráno jsme vyrazili na setkání do Benátek nad Jizerou za taťkou a jeho kamarády. Sice nám zase hrozně pršelo, ale byl jsem dost času v suchu a tak to šlo. Mají tam moc hezký cvičák, tak jsme si s páníčkem trochu pocvičili a poblbli a dokonce došlo i na malé kousání. Pokusil jsem se rozštěkat mladší kolegy při jejich první misi proti kapucínovi, ale nebyl jsem úspěšný... mě to zas bavilo moc... Byli všichni šikovní.

I když jsem byl venku míň času než páníčkové, docela mě to zmohlo. Co jsme přijeli domů, slupnul jsem oběd a zalomil to v pelechu. Teď páníčkovi diktuju tenhle článek a citím, že si ještě půjdu lehnout... Nemá cenu se pouštět do větších akcí..zas už je venku tma, že by psa nevyhnal.. :-)

Mějte se hezky a opatrujte se!

Badík

 

 

—————

Zpět