z Vltavského kraje


Taťka, stopování, autobus...

05.11.2013 21:00

Zdar všichni!

Tak se opět hlásím s novinkami z uplynulého víkendu. Byl dlouhý, protože páníčkové měli v pátek a v pondělí volno, takže jsme vyrazili do Čech, abychom navštívili všechny známé a rodinné příslušníky. Jako vždy vše začlo balením mého pelechu, misek, hraček... vždycky pro jistotu všechno kontroluju a dohlížím na to, aby se něco nezapomnělo, nebo páníčci něco nezabalili špatně. Jeli jsme ve čtvrtek odpoledne, cesta ubíhala skvěle - zvláště u mě, protože mám vzadu naprosto dokonalý přehled o celé situaci a provozu...pokud mám tedy otevřené oči...což moc často během jízdy není... 

V pátek jsme měli napilno - tedy páníčkové...já jsem fungoval v roli doprovdu a hlavního bodyguarda... Objíždění doktorů, nákupů, všeho možnýho... poctivě jsem v autě dohlížel na dění kolem, což dokonale zvládám i se zavřenýma očima. Odpoledne bylo lítání venku a poté návštěva restaurace ještě s rodinou od páníčka... Paní v restauraci asi nemá dobré zkušennosti s mýmy čtyřnohými kolegy, protože páníčkům zdůrazňovala, aby mě pokud možno, co nejvíc schovali, úplně do rohu a neNÁPADNĚ to opakovala, ale když jsme odcházeli, tak říkala, jak je překvapená, že vlastně úplně zapomněla, že jsem tam byl a že jsem moc hodný.  Takže z té akce moc nemám...celou dobu jsem totiž hlídal pod stolem a v nepravidelných intervalech se u mě objevovaly packy páníčků...sem tam i nějaká ta hlava s vlídným slovem doplněným pohlazením.. Takže to ušlo.

Hlavní náplň víkendu se konala v sobotu, kdy byla na pořadu dne návštěva taťky a jeho bezva páníčků a parťačky Sthelinky... Celou dobu mi slibovali, že budeme zkoušet stopování, tak jsem se moc těšil. Hned při příjezdu mě všichni uvítali a taťka mi dal pár výchovných direktů a prohnal mě po louce.. Pak jsme vyrazili na místo stopování, kde mi nejdřív taťka ukázal jak na to... Jeho trasa už byla ale pokročilá, takže mi našlapali pachový čtverec a po chvilce se šlo na věc... Prý mi to šlo moc dobře... po nějaké chvíli přišla panička od taťky ještě s jejich lidským šťěnětem Janičkou, takže jsme tam byli dva prckové.. Stíhal jsem je vítat a u toho ještě čmuchat.. Multitasking prý tedy zvládám dobře.. nevím co to je, ale neřeším to...hlavně, že mi to jde. Pak jsme ještě blbnuli s páníčkama a taťkou a šli jsme zpátky. Cesta vedla zvláštní ulicí... Hned u třech sousedních lidských boud, se překřikovali tři různí kolegové... Jeden z nich byl zvlášť hlučnej...a lítali tam i nějaký sprostý slova... taťka měl co dělat, aby na něj nevletěl...co jsem zaslechl, má mu táta ještě co vracet... škoda, že k ničemu nedošlo, měl jsem zrovna docela chuť si to nefalšovaně s takovým křiklounem rozdat.. nemilosrdně bych ho poslal k zemi.. pravděpodobně kopem s otočkou, či skluzem zakončeným škrcením škrcením tzv. kravatou... Pak šla ven i Sthellinka, se kterou jsme ještě poměrně dost lítali po louce... Taťkův páníček říkal, že prý budu slušnej plemeník... Musím konstatovat, že Sthelllinka je kus... safra... jako jo!

No, pak už jsem byl uložen do auta a jal se odpočívat a hlídat... Páníčkové mezitím byli u taťkových páníčků, kde byli poměrně dlouho. Prej probírali strašně moc věcí, jednou taky z nich byly i výstavy, tak si páníčci řekli, že mě teda zkusí přihlásit na výstavu do Kasselu, když ho mám, co by mi klacek odhodili a zbytek bych u nohy došel, jenže pak zjistili, že tam třída puppy není otevřená, takže nic, papírově jsem prostě ještě malej. A do Amsterdamu se jim nechce... takže výstavní premiéra zatím v nedohlednu.

No, v neděli jsme ještě v rámci malého opáčka zkusili krátce stopovat a šlo mi to prý zase dobře... Jen 2x jsem se malinko vychýlil ze čtverce.

No a odpoledne přišlo na další novej zážitek.. Až doteď jsem myslel, že se přepravujou lidi jen v plechových boudách jako mají páníčci, ale není tomu tak..věděli jste to? V neděli mě páníčkové vzali do mnohem větší boudy, kde bylo hodně dalších lidí... dost to cukalo..neměl jsem tam vůbec místo jen pro sebe a ta bouda byla dost hlučná. Navíc jsem musel mít na čumáku nasunutý to udělátko, který moc nemusím.. 

..výhodou bylo to, že jsem pořád dostával spoustu dobrot, čímž se tato zkušenost stala docela příjemnou a rozhodně se nebudu bránit tomu, si to opět vyzkoušet..

..i když tu vypadám, že letím ven co mi síly stačí, nebylo tomu tak..jen se soustředím na dopad mého, nepříliš velkého, skoku...

No a v pondělí už jen opět nějaký to zařizování páníčků a pak hurá domů.. Cesta byla šílená, protože pršelo a dálnice byla plná, ale dojeli jsme v pořádku...

No tak to by asi bylo vše.

Opět se ozvu, až bude něco nového.

Zatím se mějte báječně.

Badík

—————

Zpět