z Vltavského kraje


Vánoční shon a je mi půl roku

17.12.2013 21:22

Všechny vás zdravím po delší pauze.

Omlouvám se za delší dobu bez příspěvku, ale mám teď hodně na pilno. S páníčkama jsme v ČR a každý den je něco nového na programu. Až skoro nevím, kde mi z toho hlava stojí. Páníčkové teď pořád dokola používají slova "dárky", "stres", "to je v prčicích", "nevim, co koupit!" a tak podobně... Moc nevím, co se to řeší, ale poslední dobou trávím dost času v autě... Třeba teď v pondělí jsme byli v Českých Budějovicích a udělali jsme i výlet na Hlubokou.. tak to bylo moc fajn - viz fotka pod článkem. Mají tam krásnou zahradu a hezky upravený trávník.. byl jsem malinko smyslů zbavenej..jak mi vždycky říkaj páníčci.. Víkend i úterý pořád nějaký nákupy, ježdění.. Ne, že bych to nějak špatně snášel, protože s ježděním a čekáním v autě, je vždycky spojeno něco dobrýho, ale tak, že bych to úplně vyhledával, to taky zrovna ne.. No, snad už se to brzo zlepší.

Musím se ovšem pochlubit, že jsem teď mooc šťastnej. Páníčkové jsou totiž už celý dny se mnou doma.. a pořád.. a chodíme už ráno pořádně ven..na dlouho.. a lítat se chodí i odpoledne.. no je to paráda.. Užijeme si spoustu legrace. Ono je to tady v Jablonci vůbec dobrý. Venku leží ještě místy sníh, což je velká zábava. A často potkáváme spoustu jiných pejsanů, se kterýma si máme vždycky co říct.. (Mám tu nové kámoše: Mufa, toho už znáte, pak Čendu a Bessy) to doma moc nebývá... Páníčkové si teď navíc přečetli nějakej chytrej článek, kde doporučujou, že by Hovawarti měli mít do 6-8 měsíců více výcviku zaměřeného pouze na prohloubení zájmu o hru, o hračky a mělo by jim být dopřáno, ať si užívají šťěněcích měsíců. Hlavním výcvikem by vlastně měl být jen nácvik přivolání a samozřejmě jasné definování hranic chování. Tak jsou páníčkové rádi, že se jim potvrdilo, že nemá smysl se nikam hnát. Prý se to v budoucnu všechno mnohokrát vrátí. Jsem zvědav, co z toho budu mít já.. Každopádně si teď užívám každý den. Dnes naše hra vedla k tomu, že páníček taky chodil po čtyřech.. Běžel totiž venku přede mnou a uklouzly mu packy na ledu... odnesly to jeho kalhoty a koleno... nabízel jsem mu první pomoc, ale s díky odmítl.. tekla mu dost krev a teď má nohu pořád nataženou na gauči.. vypadá to, že mě večer půjde venčit panička.. hlavně ať nezapomene pamlsky..

Taky mi páníčkové četli o vánočním závodu v Praze, kde byl i taťka a Sthellinka... trochu nás mrzelo, že jsme nejeli taky, ale páníčkovi se ten termín prostě nehodil.. příště už nesmíme chybět. Taťka mi opět udělal velkou radost, je to prostě bourák... více zde. Když jsem viděl na fotkách ten dort, mrzelo mě o to víc, že jsem taky nebyl. Pomohl bych mu s ním... lehce...

Jak už napovídá název článku, dnes je mi, přešně na den, půl roku. Tímto na dálku přeju jen to nej i ségrám. Hrozně to letí. Páníčkové mají ze mě vrásky, páníček prý i víc šedin, ale mají mě hroooozně rádi.. aspoň mi to říkali. Já je mám taky moc rád, a tak si tak spokojeně žijeme.. :-) Dokonce už se prý chystá účast na nějaký soutěži, ale zatím mi nic neřeknou, abych prý nebyl nervózní... že prý stačí to, že jsou už pomalu nervózní oba páníčkové... Tak uvidíme...

No, máme se prostě všichni moc dobře... viz má fotka níže.. Byl jsem zachycen při mém hlubokém rozjímání nad tím, co bude asi ten den k večeři....

Mějte se všichni krásně, opět se brzy ozvu.

Pa,

Bóďa.

 

s paničkou na Hluboké...

... co dnes asi bude k večeři...

A ještě pár aktuálních...

 

—————

Zpět