z Vltavského kraje


Víkendové zprávy

20.10.2013 19:47

Ciao mí drazí a milovaní čitatelé těchto stránek!

Víkend je skoro za náma a já bych rád dal zase něco o sobě vědet. V sobotu se konala již druhá školka, kde navštěvuji třídu pokročilých - starších.  Tentokrát jsem již nechyběl u žádné větší šarvátky, i když několik jsem jich také pouze sledoval z blízké vzdálenosti a tak říkajíc, kontroloval situaci. Vytvořil jsem již vlastní gang, který se skládá z mých věrných parťáků.. Jako správný kápo jsem si vybral sígry menšího vzrůstu, zato zákeřných mravů. Našim cílem ovšem není terorizovat okolí.. naopak, jsme v podstatě jakási ochranka... 

Co se týče výcviku, probíhala chůze u nohy po dané trase.. na vodítku a poté i bez. Jeden z kolegů to nezvládl a když ho pustili, vletěl na mě v plné rychlosti. Já jsem to sice nečekal, ovšem mám rychlý postřeh a reflexy vytříbené z bojových sportů, tudíž jsem jeho útok naprosto bravurně odrazil tím, že jsem se skrčil a ten mamlas vletěl do páníčka.. Poté jsme nacvičovali to, že si všichni páníčkové s pejskama stoupli nekoordinovaně (jak neněmecké..) blízko sebe, jedna z cvičitelek podržela jednoho z nás a jeho páníček začal probíhat skrz ten dav.. Podstatou bylo to, aby jsme vždy běželi za páníčkem a nevšímali ostatních pejsanů ani ničeho jiného. Toto jsem si vychutnal, protože to pravidelně nacvičujeme během procházek. Neomylně jsem paničku doběhl a nemilsrdně lehce vyštěknul, abych ji oznámil, že to má marné..  Dostali jsme pochvalu a sledovali další.. I pár členů mého gangu to nezvládlo a radši se kámošili s jinýma, než aby běželi za páníčkem... Příště jim vyčiním a dostanou pokutu - 25 granulí pro mě... Fotky ze školky zde.

Jinak tu o víkendu bylo krásně, takže jsme lítali venku a dali opět několik procházek lesem. V rámci toho se panička opět neovládla a ostřížím zrakem zas našla několik hub.. Páníček to nekomentoval a věnoval se mě. Ovšem po návratu domů ty houby nakrájet stejně musel.. Sledoval jsem to z pelechu a hihňal se pod fousama... Byla to sranda..

No, pod článkem je video mého tzv. "lovení gumídků", neboli jak to vypadá, když mě to chytne... :-) Takhle nějak začíná každá procházka v lese, když jsem puštěnej na volno.. ten pocit volnosti je jako infuze sulcu přímo do krve... mám pocit, že mě nic nezastaví, nikdo nedožene a nic neohrozí.. letím jako střela dokud mi síly stačí.. Jak to tak býva, sprinty mě vysilují, proto to není dlouhodobá záležitost.. vetšinou si ji ale 2x-3x během jedné procházky zopáknu...

Jinak páníček je nemocnej, panička taky nic moc, tak jsem jedinnej, co je ještě v pohodě. Škoda, že si neřeknou, rád bych se o ně postaral.. třeba bych jim uvařil čaj, připravil granule k obědu, nebo třeba tak něco.. Ale oni si neřeknou, a když jsem jim to štěknul, tak mi na to neodpověděli... Tak se apoň snažím být hodnej a moc nezlobit... (snažím se..snažím..).

A dneska jsem dostal za odměnu zase tvaroh...s piškotama! A protože mi to moc chutnalo, dostal jsem ještě na vylíznutí zbytek kelímku... viz níže..

Mějte se krásně a brzy načtenou!

Badík

 

chvíle odpočinku ve školce

rutinní akrobacie v lese

pohodička

dojíždím tvaroh z vaničky

nebylo by ještě??

—————

Zpět


Komentáře

Datum: 05.11.2013

Vložil: sopstdo

Titulek: オークリー サングラス




—————